Žďár nad Sázavou a výrazné zlepšení našich třeťáků

Po nepříliš vydařených zápasech v domácí Bíteši a na turnaji v Kuřimi se hráči měli možnost předvést v zasněženém Žďáře nad Sázavou. Naštěstí se hrálo až v neděli, a tak jsme si sobotního přívalu sněhu mohli dosyta užít za oknem, aniž by nás omezoval v cestování.
Už začátek prvního zápasu proti Jihlavskému béčku naznačoval něco nového - lepší držení pozic, tudíž už neplatilo "kam puk, tam všichni", hráči zvedli hlavy a snažili si přihrát, navíc už výrazně ubylo kliček ve středu hřiště. Prostě vše, co jim neustále vtloukám do hlavy, najednou jako by mávnutím kouzelného proutku fungovalo :). Zápas byl po celou dobu zcela vyrovnaný, v brance skvěle chytal Saša, jenž nahradil Jakuba. Zcela odpočatě a vyrovnaně působila Míša, která své spoluhráče zásobovala až neuvěřitelným množstvím přihrávek, a navíc dokázala vyhrát spoustu soubojů. To stejné, jen s větší bojovností, od začátku předváděl Maty. Už žádné ztráty kotoučů ve středu hřiště, najednou začal používat i kličky, které samozřejmě fungovaly a díky nim se jednoduše zbavoval soupeřů. A přihrávky se úplně nabízely, když tím pádem na vše bylo více času. Výkon těchto dvou v čele se Sašou pozitivně ovlivnil výkon celého mužstva. Po nevýrazných předešlých výkonech byla i Klárka téměř všude, skvěle bránila a vyrážela do protiútoků, a samozřejmě střílela branky, prostě typický týmový hráč. Velice se zlepšil i nejmladší člen týmu Luky, sice ještě chybí přihrávky v těch pravých okamžicích, ovšem bojovnost, a především chuť po gólech je stále maximální. Viditelné zlepšení lze pozorovat i na Tomášovi, který vybojoval hodně puků a velice dobře bránil, jen ta práce s hokejkou stále není dokonalá, nutno na ni zapracovat. Radost mě udělala přítomnost Michala, i když pochopitelně byla vidět dlouhodobá absence tréninků, přesto výkonnostně neztrácel. Jirkovi sice příliš „nejely nohy“, i on se na hřiště vrátil po delší nemoci, zapálení do hry tam ale stále bylo.
Musím uznat, že i když se jednalo o jihlavské béčko, tak to rozhodně nebyl slabý soupeř. O to více těší výkon našich hráčů, že je v mnoha částech hry dokázali přehrávat a zaslouženě zvítězili.
Druhý zápas proti béčku Žďáru už byl v téměř jednoznačné režii našeho týmu. Hráči vesměs jen pokračovali ve stejné hře, jako proti Jihlavě. Mnohdy až překombinované situace střídali s výbornými individuálními akcemi. Je to prostě tak, že když se týmu daří, vypadá vše velice jednoduše.

Na závěr musím zmínit, že na onen "kouzelný proutek" měla vliv i domluva. Nejsem zastáncem jasných pokynů, jak se má hrát hokej, hráči by na to měli přijít sami. Když ale nevidím kýžený progres a hráči i přes neustálé vysvětlování stále dokola opakují stejné chyby, je taková domluva žádoucí. A vida, každý si musel ve Žďáře všimnout naprosto odlišného přístupu, a především odlišeného řešení jednotlivých herních situací. Hra má pak úplně jiné parametry a hráče to nasměruje k dalšímu a dalšímu zlepšení.

Takže let’s go!!!