V pořadí již třetí nedělní dvojzápas odehráli naši hokejisté v Náměšti proti Dukle Jihlava a Rytířům z Telče. Z důvodu mnoha omluvenek jsem nakonec nominoval i ty nejmenší, Mirka s Ondřejem, kteří mě nakonec velmi příjemně překvapili.
První zápas proti Jihlavě B byl nakonec zápasem proti Jihlavě A. Zápas to byl z pohledu Jihlavy jednoznačný a od druhé poloviny i naprosto exhibiční. Bohužel tento zápas nám ani soupeři nic nedal, i na našem nejlepším hráči Klárce byla vidět bezradnost a očekávání konce zápasu. Druhou třetinu za nás odchytal brankář Jihlavy, který si tak alespoň třetinu pořádně zachytal.
To druhý zápas proti Rytířům z Telče už byl úplně o něčem jiném. Soupeř byl sice lepší, ale i naši hráči se dokázali prosazovat a ohrožovat branku soupeře. Tradičně nejvíce našich branek vstřelila Klárka, ovšem k vidění byla i jedna branka Mirka Pospíšila, a ta opravdu stála za to. Odražený kotouč se pomalu sunul k brance soupeře, bok po boku na něj vystartoval Mirek společně se dvěma soupeři. U kotouče byli všichni současně, ovšem Mirek v poslední okamžiku jakoby poskočil a v pádu poslal kotouč přes beton gólmana do branky. Samozřejmě nakonec v brance skončil Mirek i brankář, nejdříve tam ale skončil puk. A takhle přesně si představuji hlad po gólech a soutěživost, čili nasazení. V tomto zápase téměř všichni naši hráči zlepšili bruslení, už neměl soupeř tolik prostoru a z toho pramenily i šance pro nás. V konečných nájezdech se prosadil i druhý „prcek“ Ondra Urbánek, jen mě mrzí někdy až smůla Rozálky, která má nespočet brankových příležitostí, ale gólů pomálu. Toť je třeba zlepšit střelbu.
Hráči se opravdu díky druhému zápasu hodně posunuli, teď to ještě potvrdit na následujícím turnaji a chtít být stále lepší a lepší J.