Druháci vyloupili Moravské Budějovice

K poslednímu mistrovskému dvojutkání zajížděli naši druháci do Moravských Budějovic, kde mají své útulné hnízdečko domácí Žihadla.

Domácímu týmu jsme se tentokrát vyhnuli, nicméně naše kluky a děvčata čekal velmi silný tým z Chotěboře a nevyzpytatelná Jiskra Humpolec.

V prvním utkání se nám postavil tým ze severozápadního cípu kraje Vysočina, tým HC Chotěboře. To, že musel v brzkých ranních hodinách tento tým urazit 90 km napříč Vysočinou, nebylo zpočátku vůbec znát. Hned v prvních vteřinách zápasu soupeř suverénně zavěsil kotouč rovnou pod víko. Naše hráče a hráčky však tato situace vůbec nerozhodila, pilně pracovali a dostavil se vytoužený obrat v utkání. Přestože soupeř v závěru 1. třetiny dokázal srovnat krok, mohli být trenéři se začátkem utkání spokojeni.

Do druhé třetiny však Spartak vlétl jako uragán, přidali jsme na tempu a začali se více gólově prosazovat. Začali jsme výborně přistupovat k soupeři, bruslit. Projít přes střední pásmo dělalo soupeři větší a větší problémy, obranná hra celého mužstva, hlídání si pozicí fungovalo jako správně seřízené švýcarské hodinky. K tomu se přidali naše střelecké opory. Některé kombinační a gólové akce by si rozhodně zasloužili nominaci do Zlaté helmy.

Ve třetí třetině jsme rozhodně nesundali nohu z plynu. V obraně jsme si pohlídali chotěbořského hráče, který nás trápil v první třetině, když několikrát zakončil svůj protiútok střelou pod víko, výborný přístup hráčů, důrazná obrana, kombinační hra, nekompromisní brejky nás dovedli k suverénnímu vítězství, které jsme v závěru ještě pečetili mazácky proměněným trestním střílením.

Následně nás čekala pouze 5-ti minutová pauza a plní elánu a euforie z vítězství jsme ihned nastoupili proti Jiskře Humpolec.

A rozhodně se bylo opět na co koukat. Bítešáci a Bítešačky neustoupili se svého tempa, píle, nasazení, přistupování k hráčům, obranou středního pásma. To, že umíme uklízet banány do brány jsme se přesvědčili již v prvním zápase a v nastoleném trendu jsme vesele pokračovali dál. Místy to byl až drtivý tlak před soupeřovým brankářem, početný a hlasitý fan club z řad rodičů a rodinných příslušníků leckdy již zvedal ruce nahoru, než se objevil beton soupeřova gólmana a zastavil střelu našeho celku. Brankář soupeře určitě zaslouží velkou pochvalu, jako jediný držel pověstnou Jiskřičku nadějí týmu Humpolce. Bohudík, ani tento velmi silný článek Humpoleckého týmu naši rozjetou mašinu nezastavil. Soupeř de facto hrozil pouze z ojedinělých brejků, a tak náš brankář si občas z nudy v brance ustlal.. :)

Se závěrečným klaksonem se naši hráči a hráčky zbavili všech nepotřebných chráničů, vrhli se na našeho brankáře a slavili stejně intenzivně jako zlatí hoši v Naganu.

Následovala děkovačka s naším „fan clubem“ a vítězný pokřik v kabině!

Nelze nic jiného, než náš tým pochválit – přístupem, pílí, nasazením, bojovností, výbornou obranou hrou bez jediného faulu za dva zápasy, střeleckou precizností dokráčeli k cenným dvou výhrám. Nad předvedeným výkonem lze do příští sezóny stavět, dále pracovat.

Mistrovská sezóna 2. třídy tímto turnajem skončila. Bilance 8 výher a 4 proher z 6-ti miniturnajů zaslouží uznání a absolutorium. Nesmíme však usnout na vavřínech…