V Budějovicích jsme kvůli absenci soupeře z Bystřice odehráli dvojzápas proti domácím, a byly to zápasy určitě nejpovedenější za celou sezónu. Škoda, že kvůli nemoci chyběli Ondra s Jakubem, po dlouhé době jsme si mohli zahrát kompletně na tři trojice. I když první zápas vcelku jednoznačně vyhráli domácí, díky bojovnosti našich hráčů a mnoha pokusů o přihrávku se bylo na co dívat. Nejlepší výkon sice předvedl brankář Kuba, ovšem ani Pájové nezklamali.
Do druhého zápasu domácí vyměnili několik hráčů, ale jejich kvalita nebyla nikterak horší, jako hráčů v prvním zápase. Naši hráči nabuzeni dobrým výkonem z prvního zápasu byli minimálně do poloviny zápasu vyrovnaným soupeřem. První třetinu dokonce vyhráli, dobře bránili a poprvé v sezóně účinně i napadali a nutili tak soupeře k chybám. Skvěle zahrála i Lála, která svůj výkon podtrhla i několika brankami, což u ní obvyklé rozhodně nebývá. Konečně naši hráči začali bránit čelem k soupeři, už žádné (skoro žádné) otáčení zády, žádné vypouštění osobních soubojů, jakoby se blýskalo na lepší časy. I když takové výkony bych raději viděl již před třemi měsíci, i teď jsem za ně rád a dává nám to impuls do dalšího zlepšování. Tahouni Pájové v tom tentokrát nebyli sami, nemuseli se utápět ve svých kličkách a tak jsme z hokeje měli radost všichni. I druhý zápas jsme prohráli, prostě došly v poslední třetině síly. Konečně tak ze sebe hráči vydali něco navíc, a věřím, že to nebylo naposledy.
Na místě byla i velká chvála našeho brankáře od soupeřů, což se zajisté taktéž počítá.